Úvod > Skripta pro studenty ČZU

Skripta pro studenty ČZU

1. Lekce 第一课

Samohlásky:

1. tón ā ō ē ī ū ǖ

2. tón á ó é í ú ǘ

3. tón ǎ ǒ ě ǐ ǔ ǚ

4. tón à ò è ì ù ǜ

Seznámení se s čínskými znaky a pravidly jejich psaní:

1. Na úvod bych Vás chtěla upozornit na to, že v čínštině neplatí, co znak to slovo. To znamená, že některé znaky jsou slova a smí být použita ve větách samostatně. A některé znaky nejsou slova, přesto mají význam.

2. Čínské znaky jsou složené z opakovaně použitých tahů či komponentů, jejichž počet je omezený.

3. Ve většině znaků bývá radikál, který obvykle určuje význam znaku. Pozor! Radikál není ani znak ani slovo, jen součást znaku.

4. Pravidla psaní:

1) Nejdříve vodorovný tah, potom svislý tah. Např.: 十，王，干

2) Nejdříve šikmý tah doleva, potom šikmý doprava. Např.: 人，八，入

3) Zleva doprava. Např.: 利，明，村

4) Ze shora dolů. Např.: 三，竟，音

5) Z venku dovnitř. Např.: 问，同，阅

6) Z venku dovnitř, nakonec zavřít. Např.: 国，圆，因

7) Nejdříve střed, potom nalevo a napravo. Např.: 小，水，承

5.Čínský slovosled je na rozdíl od českého poměrně pevný. Z tohoto důvodu:

1) Slova, která znějí stejně či podobně se nedají splést.

2) Není pravidlem, že tázací slovo musí být na začátku

věty. Tázací slovo je na místě výrazu, na který se ptáme.

Znaky a slovíčka:

好 hǎo dobrý, dobře

你好 nǐ hǎo dobrý den

再 zài zase, znova (v budoucím čase)

见 jiàn ne samostatně (vidět)

再见 zài jiàn na shledanou

Přidaná slova:

女 nǚ ( žena )

Gramatika:

1. Změna fonetiky:

Je-li slovo dvouznakové a každý znak je ve třetím tónu, na prvním znaku se třetí tón mění na tón druhý. Třetí tón na druhém znaku zůstává. Např, 你好 ní hǎo ( Jen v ústním projevu!)

2. Radikály:

亻: radikál -- samostatně stojící člověk

女: radikál -- žena (好)

Otázky k opakování :

1. Kolik má čínština tónů?

2. Co je radikál?

3. Znáte pravidla psaní znaků?

2. Lekce 第二课

Souhlásky:

b p m f

d t n l

g k h

j q x

z c s

zh ch sh r

y w

Znaky a slovíčka:

我 wǒ já

你 nǐ ty

他 tā on

她 tā ona

们 men pomocné slovo tvořící

množné číslo pro osoby.

我们 wǒ men my

你们 nǐ men vy

他们 tā men oni

她们 tā men ony

Přidaná slova:

门 mén dveře

Gramatika:

1. Použití 他 a她:

Vzhledem k výslovností těchto slov, měli bychom přesně pojmenovat jednu osobu ve větě, kde jsou dvě či více třetích osob.

2. Použití 他们 a她们:

Použití těchto dvou slov je stejné, jak v češtině tak i v čínštině. Na rozdíl od češtiny, tato dvě slova mají stejnou fonetiku. Rozdíl mají jen v psaném projevu. Proto si při psaní je třeba dávat větší pozor!!!

3. Radikály:

讠: radikál -- jazyk

Otázky k opakování:

1. Jaký je rozdíl mezi znakem a radikálem女 ?

2. Víte, jak se používá množné číslo ve třetí osobě?

3. Lekce 第三课

Dvojhlásky:

ai ei ui

ao ou iu

ie üe er

an en in un ün

ang eng ing ong

…………………………………………………………..

Psaní = čtení

zi = z ci = c si = s

zhi = zh chi = ch shi = sh ri = r

yi = i wu = u

Znaky a slovíčka:

谁 shéi kdo

是 shì být

我是我们是

你是你们是

他/她是他/她们是

不 bù zápor ne (přít.,budoucí čas)

我不是我们不是

你不是你们不是

他/她不是他/她们不是

是不是?

好不好?

Přidaná slova:

日 rì den (v datu např. 2017_10_17日)

Gramatika:

1. Vložíme-li zápor 不mezi dvě stejná slovesa či přídavná jména, tím vytvoříme tázací způsob.

2. Základní slovosled:

podmět -- přísudek -- předmět

3. Radikál: 日: radikál -- slunce

Rozhovor:

A: 你是谁?

B: 我是Jana.

A: 他是谁?

B: 他是Petr.

A: 她是不是Katka?

B: 她不是Katka.

A: 谁是Katka?

B: 她是Katka.

4. Lekce 第四课

psaní čtení

ju = jü

qu = qü

xu = xü

yu = yü

ye = ie

yue = üe

yin = in

ying = ing

Znaky a slovíčka:

的 de pomocné slovo

谁的 čí

我的 můj 我们的 náš/naše

你的 tvůj 你们的 váš/vaše

他的 jeho 他们的 jejich

她的 její 她们的 jejich

朋友 péng yǒu přítel, kamarád/ka

女朋友 nǚ péng yǒu přítelkyně (jeho milá)

好朋友 hǎo péng yǒu dobrý kamarád/ka

友好的 yǒu hǎo de přátelský

Přidaná slova:

月 yuè měsíc (kalendářní)

白 bái bílý

勺 sháo lžíce

Gramatika:

1. Použití znaku 的:

a) Koncovka přídavných jmen. Např.: 好的,白的

b)Tvoří přivlastňovací způsob. Např.: 我的, 你的, 他的,

Ken的....

c) Za slovesem pro minulý čas.

2. Radikály:

月: radikál -- měsíc

白: radikál -- bílý

Rozhovor:

A: 她是谁

B: 她是Jana.

A: 她是不是你的女朋友

B: 她不是我的女朋友，她是Pavel的女朋友。

A: 你们是不是好朋友

B: 我们是好朋友。

5. Lekce 第五课

Znaky a slovíčka:

吗 ma pomocné slovo tvořící otázku

也 yě také (ta 也musí být sloveso)

人 rén člověk

人们 rén men lidé

坏(的) huài špatný, rozbitý, zkažený

都 dōu všichni, oba, obě

Přidaná slova:

好人 dobrý člověk

坏人 špatný člověk

白人 běloch 好不好

都是 všichni jsou......

都不是 všichni nejsou......

不都是 ne všichni jsou......

什么都不/没 nic (viz. gramatika)

谁都不/没 nikdo (viz. gramatika)

Gramatika:

1. Použití slova 都:

I když slovo 都 má v překladu význam “všichni, oba, obě“，přesto ho v těchto případech nesmíme užívat jako samostatné slovo! Slovo 都 má funkci zdůrazňování podmětu a předmětu!

Např. : 我们都是好朋友。 (My) Všichni jsme dobří přátelé.

2. Za slovem 也 musí být sloveso.

3. Radikály:

口: radikál -- ústa

阝: radikál -- měkké ucho

土: radikál -- země, půda

Rozhovor:

A: 你好，你是Martin 吗？

B: 你好，我不是Martin, 我是Petr.

A: 谁是Martin？

B: 他是 Petr. 我们是好朋友。

A: Honza 是不是你的好朋友？

B: Honza也是我的好朋友，他们都是友好的人。

A: 她是谁？

B: 她是Jana. 我们都是她的好朋友。她是Petr 的女

朋友。

6. Lekce 第六课

Slovíčka:

有 yǒu mít, vlastnit

有的 yǒu de některý, někteří

没 méi zápor NE

没有 méi yǒu nemít

有没有 yǒu méi yǒu tázací způsob

几 jǐ kolik

个 gè numerativ

Přidaná slova:

1 一 yī 6 六 liù

2 二 èr 7 七 qī

3 三 sān 8 八 bā

4 四 sì 9 九 jiǔ

5 五 wǔ 10十 shí

什么都 cokoliv

谁都 kdokoliv

什么都不/没 nic (viz. gramatika)

谁都不/没 nikdo (viz. gramat

Gramatika:

1. Rozdíl mezi zápory 不 a没: Zápor不 je užíván v přítomném a budoucím čase. Zápor 没 se používá v minulém čase.

2. Slovo NEMÍT má pouze jeden tvar --没有

3. Za slovem 几 musí být NUMERATIV!!

4. Vzhledem k tomu, že nejsou v čínštině pády, proto slova 什么都(不/没) nebo 谁都(不/没) nemusí znamenat jen cokoliv/nic nebo kdokoliv/nikdo. Záleží na tom, v jakém pádě jsou tato slova použita.

Dialog：

A: 他们是谁？

B: 他们都是我的朋友.

A: 你有几个好朋友？

B: 我有三个好朋友. 他们是Jana, Katka, Petr.

A: 你有没有女朋友？

B: 有。Martina 是我的女朋友.

A: 你的好朋友Petr也有女朋友吗？

B: 他也有女朋友. 我的好朋友Jana是Petr的女朋友.

7. Lekce 第七课

Slovíčka:

请 qǐng prosit, zvát

问 wèn ptát se

请问 qǐng wèn prosím Vás/tě

认识 rèn shí znát, seznámit se

只(有) zhǐ jen, pouze

知道 zhī dào vědět

知识 zhī shí vědomost, vzdělání

有知识的 yǒu zhī shi vzdělaný

首都 shǒu dū hlavní město (země)

Gramatika:

1. 认识: Rozdíl v použití čínštiny a češtiny V češtině lze použít slovo ZNÁT jak pro životné, či neživotné, jak pro osoby, tak předměty. Ale v čínštině slovo认识 se používá jen pro OSOBY či CESTY.

2. Rozdílné použití slov 只 a只有: Slovo 只有 se používá na začátku věty a vztahuje se jedině k podmětu. Např. 只有我姓 Nováková. -- Jen já se jmenuji Nováková. Slovo 只 bývá používáno za podmětem a vztahuje se k předmětu.

Např. 他只认识我。Zná pouze mne.

Dialog:

A: 请问，你认识白月吗？

B: 谁是白月？我不认识她。

A: 白月是我的好朋友，有的你的好朋友也认识她。

B: 是吗？！我问一问他们。

A: 我知道，你的好朋友Jana, Katka都认识她。

8. Lekce 第八课

Slovíčka:

您 nín vy ( jednotné číslo)

贵 guì drahý

姓 xìng příjmení

Přidaná slova:

心 xīn srdce

好心的 hǎo xīn de dobrosrdečný

中…… zhōng …… mezi, z

Gramatika:

1. Slovo姓 má význam - příjmení, čili je podstatné jméno, ale slovo 姓 v čínštině nepůsobí jen jako podstatné jméno, občas je užíváno jako sloveso. Např.: 你的朋友也姓 Novotná吗？

V této větě slovo 姓 zastává funkci slovního druhu slovesa.

2. Radikály:

心: radikál -- srdce (vždy v dolní častí znaku)

贝: radikál -- škeble

宀: radikál -- stříška pokladu

Dialog:

Wang: 你好。我是 Wáng Fang .

Jana : 你好。我是 Jana Veselá。您贵姓？

Wang: 我姓 Wáng。Veselá 是你的姓吗？

Jana : 是的。我姓 Veselá。

Wang: 我的朋友中, Katka是我的好朋友.

Jana : 是吗？她姓 Novotná吗?

Wang: 不。我的朋友 Katka姓 Fialová。

9. Lekce 第九课

Slovíčka:

叫 jiào jmenovat se, volat

什么 shén me co

名 míng (jméno)

字 zì znak (čínské písmo)

名字 míng zì jméno

这 zhè ten(to), to(to), ta(to)

那 nà tamten, tamto, tamta

Přidaná slova：

这么 takhle, takže

那么 takže

Gramatika:

1. Je-li položena otázka, zní takto: 您贵姓？Musí se napřed odpovědět příjmením, následně se může, ale nemusí, dodat celé jméno.

2. Pokud otázka je vyslovena takto: 你叫什么名字？ Odpovídá se celým jménem.

3. Bylo-li za slovem什么 podstatné jméno, slovo 什么 se překládá ve významu „ Jaký“ !!

4. Radikály:

夕: radikál -- noc

辶: radikál -- chůze (měkká)

Dialog:

Jana : 你好。您贵姓？

白月: 我姓白，我叫白月。你叫什么名字？

Jana : 我叫 Jana Veselá。

白月: 什么是你的姓？

Jana : Veselá 是我的姓。那是谁？

白月: 那是我的好朋友 Wang Fang。那么,你是 Martin

的女朋友吗？

Jana: 是, 我是 Martin的女友。

10. Lekce 第十课

Znaky a slovíčka:

在 zài v, na, nacházet se

哪 nǎ který

儿 ér ne samostatně

在哪儿 zài nǎr kde

在谁那儿 zài shéi nàr u koho

住 zhù bydlet

区 qū obvod, čtvrť

城市 chéng shì město

市中心 shì zhōng xīn centrum města

布拉格 bù lā gé Praha

布尔诺 bù ěr nuò Brno

Gramatika:

1. Správné použití slova在:

a) Ve standardním slovosledu, příslovečné určení místa je umístěno za podmětem. V případě zdůrazňování tohoto slovního spojení se příslovečné určení místa používá před čárkou na začátku věty.

b) Je-li v záporné větě příslovečné určení místa, zápor se používá před slovem 在.

c) Toto slovo má další použití jako být v či být na, tedy

nacházet se, to znamená, že už nesmí použít sloveso是。

2. Radikály:

匚: radikál – tří-rámcový

Dialog:

A: 你是哪儿的人？

A: 我是布拉格人。

A: 你在哪儿住？

B: 我在布拉格四区住。

A: 你一个人住吗？

B: 不，我在朋友那儿住。

A: 布拉格四区是市中心吗？

B: 不，布拉格二区是市中心。你在哪个城市住？

A: 我也在布拉格住。

11. Lekce 第十一课

Znaky a slovíčka:

多 duō mnoho

少 shǎo málo

多少 duō shǎo kolik

很 hěn hodně (stupeň, ne množ.)

很多 hěn duō mnoho (před významovým slovesem)

很少 hěn shǎo málokdy, málo

还 hái ještě

还有 ještě, a navíc

还是 hái shì nebo (viz. gramatika)

但是 dàn shì ale

Gramatika:

1. Rozdíl v použití mezi slovem 几 a slovem多少:

a) Za slovem 几 vždy musí být NUMERATIV. Za slovem 多少 nemusí být NUMERATIV, ale může tam být.

b) Slovo 几 se používá pro menší počet, často do 10ti. Slovo多少 se spíše používá pro větší nebo velký počet.

2. Slovo MNOHO se používá za slovesem ve spojení se znakem 很, čili很多. Např. 我有很多朋友.

3. Použití slova还是:

a) Slovo 还是 ve větě jednak tvoří tázací větu, jednak tvoří druhý stupeň. Tedy se slovní tvar v čínštině nemění, pouze se v češtině překládá do druhého stupně. b) Bylo-li slovo还是 na začátku věty, 还是 bývá ve významu stále, přesto, raději!

Dialog:

A: 请问，你有几个好朋友？

B: 我有三个好朋友，但是有很多朋友。

A: 你的朋友都在布拉格住吗？

B: 不，他们不都在布拉格住。他们中有的在布拉格

住，有的在Kladno住，还有的在Mochov住。

A: 你的在布拉格住的还是在Kladno和在Mochov住

的朋友多？

B: 我的在布拉格住的朋友多，在Mochov住的朋友

不那么多。在Kladno住的朋友只有一个。

12. Lekce 第十二课

Znaky a slovíčka:

谢 xiè děkovat

大 dà velký

中 zhōng střed, střední

小 xiǎo malý

每 měi každý

和 hé a, s

两 liǎng dva, dvě

呢 ne pomocné slovo

Gramatika:

1. Kdy a kde se užívá numerativ?

Při učení se čínštině si člověk musí chtě nechtě zvyknout na NUMERATIVY. Správné použití numerativů je stejně důležité jako správné použití pádů či časování v češtině!

Používá se:

1. za tázacím slovem几 , za číslovkami

2. za tázacím slovem哪, za ukazovacím slovem 这, 那 3. za slovem每

2. Spojka či předložka和 se používá jen pro případ, kdy je víc než jeden podmět nebo předmět. Nesmí být mezi větami, jak tomu bývá v češtině!!!

3. Slovo 二 se používá při počítání čísel.

Např. 1,2......102 .

Slovo 两 se používá tehdy, když chcete říci dva/dvě něčeho. Za slovem 两 se vždy používá numerativ.

4. Použití slova呢:

1)Umístění na konci věty, tvoří řečnickou otázku. 2)Umístění na konci věty, tvoří přítomný průběhový čas.

Dialog:

A: 你好。请问，你是哪儿的人？

B: 你好。我是Zhouzhaung人。

A: 请问，Zhouzhuang 是大城市还是小城市？

B: Zhouzhuang是一个很小的城市。

A: 你的每个朋友都是Zhouzhuang人吗？

B: 不，我的很多朋友是大城市人。

A: 谢谢。

13. Lekce 第十三课

Znaky a slovíčka:

家 jiā domov, rodina

家人 jiā rén rodina (členové rodiny)

丈夫 zhàng fu manžel

夫人 fū rén paní

妻 qī ne samostatně

夫妻 fū qī manželé

子 zǐ ne samostatně

妻子 qī zǐ manželka

孩子 hái zi dítě, děti

儿子 ér zi syn

女儿 nǚ ér dcera

Gramatika:

1. Správné použití slova 家 a 家人:

a) 我们家在布拉格住。Naše rodina bydlí v Praze.

V této větě rodina označuje členy rodiny včetně bytu.

b) 我和家人都姓Novák.

Já a moje rodina máme příjmení Novák.

V této větě rodina označuje jen členy rodiny.

2. Slovo 夫人se dá použít jako oslovení, také jako slovo manželku. Např. 你认识Nováková夫人吗？

这是我的夫人白月。

Dialog:

A: 你好，你一个人住吗？

B: 你好，我不一个人住，但是我们家只有我和我丈

夫两个人。你有妻子和孩子吗？

A: 是的。我和妻子有一个儿子和一个女儿。

B: 你们的儿子大还是女儿大？

A: 我们的儿子大。

14. Lekce 第十四课

Znaky a slovíčka:

大家 dà jiā všichni

大家好 dà jiā hǎo dobrý den všichni!

大夫 dài fu lékař/ka

男人/的 nán rén/de muž, mužský

男朋友 nán péng you přítel

男孩儿/子 nán hái er/zi kluk, chlapec

女孩儿/子 nǚ hái er/zi dívka, děvče

口 kǒu ústa/numerativ

岁 suì věk

岁数 suì shù věk

大多数 dà duō shù většina

Přidaná slova:

田 tián pole

力 lì síla

Gramatika:

1. Jak přeložit věty typu:

Něco je nějaké, někdo je nějaký?

Např.: Tvoje příjmení je známé.

a) 你的姓是有名的姓。

Sloveso být + přídavné jméno s 的 + předmět

b) 你的姓很有名。

Místo slovesa是 je použito slovo很, přídavné jméno bez znaku的, ve větě nesmí být předmět.

2. Slovo 口 se jako numerativ používá jen v otázce typu: Kolik členů je v (něčí) rodině? A v její odpovědi.

3. Jak se ptát na věk:

-- 你几岁？Kolik je ti let?

Ptát se na věk malého dítěte do 12 let.

-- 你/您多大？Kolik je ti/vám let?

Ptát se na věk mladého člověka nebo v neformální situaci.

-- 您多大岁数？Kolik je vám let?

Velmi zdvořilý způsob se ptát na věk starého člověka.

Dialog:

A: 你好，你们家有几口人？

B: 你好，我们家有三口人。

A: 都有谁？

B: 有我妻子，女儿和我。

A: 你们的女儿多大？/你们的女儿几岁？

B: 我们的女儿七岁。

15. Lekce 第十五课

Znaky a slovíčka:

父母 fù mǔ rodiče

亲 qīn pokrevní, biologický

blízký

父亲 fù qīn otec

母亲 mǔ qīn matka

爸爸 bà ba táta

妈妈 mā ma máma

哥哥 gē ge starší bratr

姐姐 jiě jie starší sestra

小姐 xiǎo jiě slečna

弟弟 dì di mladší bratr

妹妹 mèi mei mladší sestra

兄弟姐妹 xīong dì jiě mèi sourozenci

谢谢 xiè xie děkuji/děkovat

呢 ne

Pomocné slovo, bývá na konci věty:

1) …..,你呢? A co Ty?

2) Řečnická otázka.

3) Dělá přítomný průběhový čas.

Dialog:

A: 你好, 你有兄弟姐妹吗？

B: 是的. 我有一个姐姐和一个妹妹.

A: 你的父母都好吗？

B: 谢谢. 他们还都很好.

A: 你的父母多大岁数？

B: 我爸爸82岁, 妈妈81岁. 你的父母呢? 还都在吗?

A: 我妈妈79岁，爸爸不在了(le).

16. Lekce 第十六课

Znaky a slovíčka:

学 xué učit se, studovat

学习 xué xí učit se, studovat

学校 xué xiào škola

小学 xiǎo xué základní škola

中学 zhōng xué střední škola

大学 dà xué vysoká škola

上学 shàng xué chodit do školy

上小学 shàng xiǎo xué chodit do zák

上中学 shàng zhōng xué chodit na střední

上大学 shàng dà xué chodit na vysokou

马上 mǎ shàng hned

学生 xué shēng žák, student

小学生 xiǎo xué/shēng žák

中学生 zhōng xué/shēng středoškolák

大学生 dà xué/shēng vysokoškolák

生日 shēng rì narozeniny

同学 tóng xué spolužák

同岁 tóng suì stejně staří (ročníkem)

Gramatika:

1. Jaký je rozdíl mezi slovy 学 a 学习?

Za slovem学 musí následovat předmět, a za slovem学习 se může, ale nemusí, použít předmět. Např.:

1) 我在大学学外语.

2) 我在这儿学习呢。

2. Použití slova同岁:

Slovo 同岁 má slovní tvar přídavného slova, proto jeho použití je ve větě Jsme stejně staří trochu jiné než česká věta. To znamená, ve větě se nepoužívá sloveso 是。

Např. 我们同岁。Jsme stejně staří.

Dialog:

A: 请问, 你的两个孩子都上学吗？

B: 我的大儿子上小学. 小儿子六岁, 但是九月也马上

上小学。

A: 小儿子也上哥哥上的小学吗？

B: 是的。这个学校在我们住的小区。你有孩子吗？

A: 我只有一个女儿，她和你的小儿子同岁。

17. Lekce 第十七课

Znaky a slovíčka:

年 nián rok

年级 nián jí ročník (ve škole )

…星级的 …hvězdičkový (hotel)

班 bān třída (ve škole)

...班 …bān kurs něčeho

上班 chodit do práce

下班 končit práci

一起 yī qǐ spolu

课 kè lekce, hodina

上课 shàng kè začít/mít hodinu

下 xià dolů

一下儿 yí xià er dok. vid, na moment

下课 xià kè končit hodinu

几门课？ Kolik předmětů?

些 xiē pomocné slovo

哪些？ kteří, která, které.......

这些/那些 tito, tato, tyto/tamti.....

有些 nějací, nějaká, nějaké

Gramatika:

1. Znak上často ve složení s slovy podstatného jména

tvoří složené sloveso. Znak 上 v tom případě má význam chodit nebo docházet. Např. 上学, 上班, 上课,

上…几年级？上…几门课？

2. Použití slova 些:

Znak些 je pomocné slovo, které tvoří množné číslo. Jeho umístění je za tázacím slovem 哪些, ukazovacími zájmeny 这些, 那些.

Slovo 一些 znamená: nějací, nějaké........ někteří, některé........

Dialog:

A: 请问，你是大学生还是上班？

B: 我是Nóng yè大学四年级的学生.

A: 在Nóng 大有几门课？

B: 我们四年级的学生上五门课。

A: 你的每个同学都只上五门课吗？

B: 不，有些同学只上四门课，有的上六门课。

18. Lekce 第十八课

Znaky a slovíčka:

国家 guó jiā stát, země

中国/人 zhōng guó/rén Čína/Číňan

中国话 zhōng guó huà čínský jazyk

汉语 hàn yǔ číština

汉字 hàn zì čínské písmo

捷克 jié kè Česká republika

捷克人 jié kè rén Čech

捷语 jié yǔ český jazyk

外国 wài guó cizina, zahraničí

外国人 wài guó rén cizinec

外语 wài yǔ cizí jazyk

种 zhǒng druh

说 shuō mluvit, říci, povídat

说好 shuō hǎo domluvit se

小说 xiǎo shuō beletrie

话 huà řeč

说话 shuō huà mluvit

话多的 huà duō de upovídaný

Gramatika:

1. Rozdíl v použití mezi slovy说 a 说话:

a) Za slovem 说 (mluvit) musí být v nepřímé větě

(říci/povídat) předmět nebo čárka.

b) Za slovem说话 může, ale nemusí, být předmět.

2.Vedlejší věta přívlastková:

Na první pohled je tento typ vět těžký. Opak je pravdou. V podstatě jsou jen dva druhy vět přívlastkových:

a) Přívlastek pro podmět:

Např.: Ten člověk, který zrovna mluví s mojí manželkou, je učitel našeho syna.

!! Z části, která je podtržená, vytvoříme přívlastek se slovem 的(odpovídá to slovu který) pro slovo člověk. 现在和我妻子说话的那个人是我们的儿子的老师。

b) Přívlastek pro předmět:

Např.: Neznám učitele, který učí mého bratra česky. !! Tentokrát z podtržené části uděláme přívlastek se slovem的 pro slovo učitel. 我不认识教我弟弟捷语的老师。

Dialog:

A: 你好，你是哪国人？

B: 你好，我是中国人。我在Chá lǐ大学学习。

A: 你在Chá lǐ大学学习什么？

B: 我在Chá lǐ大学学习外语。

A: 那么，你学习几种外语？

B: 我学习两种外语。Ying语和Fa语。但是我也说

De语和不多的汉语。

19. Lekce 第十九课

Znaky a slovíčka:

想 xiǎng chtít, myslet, stýskat se

会 huì umět, schůze

会话 huì huà konverzace

一会儿 yī hùr chvíle

让 ràng dovolit, aby …..

请让一让 s dovolením, prosím

常 cháng často

常常 cháng cháng často, obvykle

爱 ài láska, milovat

爱人 ài rén choť

爱好 ài hào záliba, koníček

看 kàn/kān dívat se/hlídat

看见 kàn jiàn vidět

好看(的) hǎo kàn (de) hezký

看(朋友) kàn péng you navštívit

书 shū kniha

看书 kàn shū číst

Gramatika:

1. 爱 + sloveso --> rád/a........dělat (i jiná slovesa)

2. Slovo často常/常常 se dá použít ve významu obvykle, běžně.

3. Vyskytuje-li se v záporné větě slovo常, zápor nebude před přísudkem, ale před slovem 常. Např.: Nemluvím často čínsky. 我不常说汉语。

4. Použití slova 看书:

I když je toto slovo přeloženo ve významu číst, nesmíme ho použít bez přemýšlení všude jako v češtině. Byla-li uvedena konkrétní četba, musí se použít místo 书 konkrétní slovo pro danou četbu. Např.: 看报纸，看小说 ........

5. Slovo 会 nemá jen význam umět či schůze. Jeho třetí použití je vyjádření budoucího času.

Text:

A:请问，你会说外语吗？

B: 是的。我会说三种外语。英语，德语和汉语。

A: 是吗? 我也学习汉语, 但是还不会说很好的汉语。

B: 我的汉语也不那么好, 但是我常常和中国人说汉

语。

A: 你在哪儿学的汉语？

B: 我在大学学的汉语。看书是你的爱好吗？

A: 不但我爱看书，我们家的人都爱看书。

20. Lekce 第二十课

Znaky a slovíčka:

文 wén ne samostatně ( text )

中文(的) zhōng wén (de) čínský (psaní v čínštině)

文学(的) wén xué (de) literatura (literární)

文化 wén huà kultura

读 dú číst nahlas

课文 kè wén text (v učebnici)

上课 shàng kè chodit na výuku

下课 xià kè končit hodinu

本 běn numerativ

报 bào noviny

纸 zhǐ papír

张 zhāng numerativ

杂志 zá zhì časopis

Gramatika:

1.Slovosled v čínštině:

Podmět + p.u.č. + příslovce + předložková vazba + přísudek + předmět + p.u.č.

(kdy) (také) (s kým) (jak dlouho)

Jen/nejen čím

ještě kde

odkud

kam

2. Správně použít slovní spojení:

说汉语 -- mluvit čínsky

看中文书 – číst knihu v čínštině

3. Numenrativy:

本: Pro knihy, slovníky, časopisy, učebnice, atlasy,

张: Pro tenké věcí s větší plochou. Např. noviny, vstupenky, jízdenky, mapy, postele, stoly