Skripta pro studenty ČZU

1. Lekce  第一课               

 

Samohlásky:

 

1. tón     ā     ō     ē     ī      ū     ǖ 

 

2. tón     á     ó     é      í      ú     ǘ

 

3. tón     ǎ     ǒ     ě      ǐ      ǔ     ǚ

 

4. tón     à     ò     è      ì      ù     ǜ

 

 

Seznámení se s čínskými znaky a pravidly jejich psaní:

1. Na úvod bych Vás chtěla upozornit na to, že v čínštině neplatí, co znak to slovo. To znamená, že některé znaky jsou slova a smí být použita ve větách samostatně. A některé znaky nejsou slova, přesto mají význam. 

2. Čínské znaky jsou složené z opakovaně použitých tahů či komponentů, jejichž počet je omezený.

3. Ve většině znaků bývá radikál, který obvykle určuje význam znaku. Pozor! Radikál není ani znak ani slovo, jen součást znaku.

4. Pravidla psaní:

1) Nejdříve vodorovný tah, potom svislý tah. Např.: 十,王,干

2) Nejdříve šikmý tah doleva, potom šikmý doprava. Např.: 人,八,入

3) Zleva doprava. Např.: 利,明,村

4) Ze shora dolů.  Např.: 三,竟,音

5) Z venku dovnitř.  Např.: 问,同,阅

6) Z venku dovnitř, nakonec zavřít.  Např.: 国,圆,因

7) Nejdříve  střed, potom nalevo a napravo.  Např.: 小,水,承

5.Čínský slovosled je na rozdíl od českého poměrně pevný. Z tohoto důvodu:

1) Slova, která znějí stejně či podobně se nedají splést.

2) Není pravidlem, že tázací slovo musí být na začátku

věty. Tázací slovo je na místě výrazu, na který se ptáme.  

Znaky a slovíčka:

好          hǎo               dobrý, dobře

你好      nǐ hǎo           dobrý den

再          zài                zase, znova (v budoucím čase)

见          jiàn               ne samostatně (vidět)

再见      zài jiàn         na shledanou

Přidaná slova:

女          nǚ                  ( žena )

Gramatika:

1. Změna fonetiky:

Je-li slovo dvouznakové a každý znak je ve třetím tónu, na prvním znaku se třetí tón mění na tón druhý. Třetí tón na druhém znaku zůstává. Např, 你好 ní hǎo ( Jen v ústním projevu!)

2. Radikály:

亻: radikál -- samostatně stojící člověk

女: radikál -- žena (好)

 Otázky k opakování :

1. Kolik má čínština tónů?

2. Co je radikál?

3. Znáte pravidla psaní znaků?

 

2. Lekce    第二课       

        

 Souhlásky:  

  

b     p     m    f    

d     t      n     l

g     k     h

j      q     x  

z     c     s

zh   ch   sh   r

y            w

Znaky a slovíčka:

我          wǒ                       já

你          nǐ                        ty

他          tā                        on

她          tā                        ona

们          men                     pomocné slovo tvořící 

množné číslo pro osoby.

我们      wǒ men               my

你们      nǐ men                 vy

他们      tā men                 oni 

她们      tā men                 ony

Přidaná slova:

门          mén                    dveře

Gramatika:

1. Použití  他 a她:

Vzhledem k výslovností těchto slov, měli bychom přesně pojmenovat jednu osobu ve větě, kde jsou dvě či více třetích osob.

2. Použití  他们 a她们:

Použití  těchto dvou slov je stejné, jak v češtině tak i v čínštině. Na rozdíl od češtiny, tato dvě slova mají stejnou fonetiku. Rozdíl mají jen v psaném projevu. Proto si při psaní je třeba dávat větší pozor!!!

3. Radikály:

讠: radikál -- jazyk

Otázky k opakování:

1. Jaký je rozdíl mezi znakem a radikálem女 ?

2. Víte, jak se používá množné číslo ve třetí osobě?

 

 

3. Lekce    第三课          

 

Dvojhlásky:    

ai    ei    ui   

ao  ou  iu   

ie    üe  er   

an  en  in    un  ün   

ang eng ing  ong

…………………………………………………………..

   Psaní = čtení

   zi   = z          ci   = c          si  = s

             zhi = zh        chi = ch        shi = sh        ri = r

   yi   = i           wu = u

Znaky a slovíčka:

谁          shéi                     kdo

是          shì                       být

我是                   我们是

你是                   你们是

他/她是              他/她们是

不          bù                       zápor ne (přít.,budoucí čas)

我不是               我们不是

你不是               你们不是

他/她不是          他/她们不是

是不是?

好不好?      

Přidaná slova:

日          rì           den (v datu např. 2017_10_17日)

Gramatika:

1. Vložíme-li zápor    不mezi dvě stejná slovesa či přídavná jména, tím vytvoříme tázací způsob.

2. Základní slovosled:

 podmět  --  přísudek  --  předmět 

3. Radikál:    日: radikál -- slunce

Rozhovor:

A: 你是谁?

B: 我是Jana.

A: 他是谁?

B: 他是Petr.

A: 她是不是Katka?

B: 她不是Katka.

A: 谁是Katka?

B: 她是Katka.

 

 

4. Lekce  第四课            

psaní       čtení    

   ju     =    jü  

   qu    =    qü

   xu    =    xü  

   yu    =    yü

   ye    =    ie 

   yue  =    üe   

   yin   =    in 

   ying =   ing

 

Znaky a slovíčka:

的          de                        pomocné slovo

谁的      čí

我的  můj                  我们的  náš/naše

你的  tvůj                  你们的  váš/vaše

他的  jeho                 他们的  jejich

她的  její                   她们的  jejich

朋友      péng yǒu              přítel, kamarád/ka

女朋友  nǚ péng yǒu         přítelkyně (jeho milá)

好朋友  hǎo péng yǒu       dobrý kamarád/ka

友好的  yǒu hǎo de           přátelský

 Přidaná slova:

月          yuè                      měsíc (kalendářní)

白          bái                       bílý

勺          sháo                    lžíce

Gramatika:

1. Použití znaku 的:

a) Koncovka přídavných jmen. Např.: 好的,白的

b)Tvoří přivlastňovací způsob. Např.: 我的, 你的, 他的, 

   Ken的.... 

c) Za slovesem pro minulý čas.

2. Radikály:

月: radikál -- měsíc

白: radikál -- bílý

Rozhovor:

A: 她是谁

B: 她是Jana.

A: 她是不是你的女朋友

B: 她不是我的女朋友,她是Pavel的女朋友。

A: 你们是不是好朋友

B: 我们是好朋友。

 

 

5. Lekce      第五课          

 

Znaky a slovíčka:

吗          ma                      pomocné slovo tvořící otázku       

也          yě                       také (ta 也musí být sloveso)

人          rén                      člověk

人们      rén men              lidé

坏(的)   huài                     špatný, rozbitý, zkažený

都          dōu                     všichni, oba, obě

Přidaná slova:

好人                                 dobrý člověk  

坏人                                 špatný člověk

白人                                 běloch 好不好   

都是                                 všichni jsou......

都不是                              všichni nejsou......

不都是                              ne všichni jsou......

什么都不/没                      nic (viz. gramatika)

谁都不/没                          nikdo (viz. gramatika)

Gramatika:

1. Použití slova 都:

 I když slovo 都 má v překladu význam “všichni, oba, obě“,přesto ho v těchto případech nesmíme užívat jako samostatné slovo!  Slovo 都 má funkci zdůrazňování podmětu a předmětu!

Např. : 我们都是好朋友。 (My) Všichni jsme dobří přátelé.

2. Za slovem 也 musí být sloveso. 

3. Radikály:

口: radikál -- ústa

阝: radikál -- měkké ucho

土: radikál -- země, půda

Rozhovor:

A: 你好,你是Martin 吗?

B: 你好,我不是Martin, 我是Petr.

A: 谁是Martin?

B: 他是 Petr. 我们是好朋友。

A: Honza 是不是你的好朋友?

B: Honza也是我的好朋友,他们都是友好的人。

A: 她是谁?

B: 她是Jana. 我们都是她的好朋友。她是Petr 的女

     朋友。

 

   6. Lekce        第六课            

 

Slovíčka:   

有          yǒu                             mít, vlastnit

有的      yǒu de                        některý, někteří

没          méi                             zápor NE

没有      méi yǒu                       nemít

有没有  yǒu méi yǒu                 tázací způsob

几          jǐ                                  kolik

个          gè                                numerativ

Přidaná slova:

1  一  yī                            6   六  liù    

2  二  èr                            7   七  qī 

3  三  sān                         8   八  bā 

4  四  sì                            9   九  jiǔ 

5  五  wǔ                          10十  shí 

什么都                                    cokoliv

谁都                                       kdokoliv

什么都不/没                           nic (viz. gramatika)

谁都不/没                               nikdo (viz. gramat

Gramatika:

1. Rozdíl mezi zápory 不 a没: Zápor不 je užíván v přítomném a budoucím čase. Zápor 没 se používá v minulém čase.

2. Slovo NEMÍT má pouze jeden tvar --没有

3. Za slovem 几 musí být NUMERATIV!!

4. Vzhledem k tomu, že nejsou v čínštině pády, proto slova 什么都(不/没) nebo 谁都(不/没) nemusí znamenat jen cokoliv/nic nebo kdokoliv/nikdo. Záleží na tom, v jakém pádě  jsou tato slova použita.  

Dialog

A: 他们是谁?

B: 他们都是我的朋友.

A: 你有几个好朋友?

B: 我有三个好朋友. 他们是Jana, Katka, Petr.

A: 你有没有女朋友?

B: 有。Martina 是我的女朋友.

A: 你的好朋友Petr也有女朋友吗?

B: 他也有女朋友. 我的好朋友Jana是Petr的女朋友.

 

 

7. Lekce     第七课                

 

Slovíčka:

请                 qǐng                    prosit, zvát

问                 wèn                     ptát se

请问             qǐng wèn              prosím Vás/tě

认识             rèn shí                 znát, seznámit se

只(有)           zhǐ                       jen, pouze

知道             zhī dào                vědět

知识             zhī shí                 vědomost, vzdělání

有知识的      yǒu zhī shi          vzdělaný

首都             shǒu dū               hlavní město (země)

Gramatika:

1. 认识: Rozdíl v použití čínštiny a češtiny V češtině lze použít slovo ZNÁT jak pro životné, či neživotné, jak pro osoby, tak předměty. Ale v čínštině slovo认识 se používá jen pro OSOBY či CESTY.

2. Rozdílné použití slov 只 a只有: Slovo 只有 se používá na začátku věty a vztahuje se jedině k podmětu. Např. 只有我姓 Nováková. -- Jen já se jmenuji Nováková. Slovo 只 bývá používáno za podmětem a vztahuje se k předmětu.

Např. 他只认识我。Zná pouze mne.

 

Dialog:

A: 请问,你认识白月吗?

B: 谁是白月?我不认识她。

A: 白月是我的好朋友,有的你的好朋友也认识她。

B: 是吗?!我问一问他们。

A: 我知道,你的好朋友Jana, Katka都认识她。

 

 

8. Lekce      第八课        

 

Slovíčka:

您          nín                             vy ( jednotné číslo)

贵          guì                             drahý

姓          xìng                           příjmení

Přidaná slova:

心          xīn                             srdce 

好心的  hǎo xīn de                  dobrosrdečný

中……  zhōng ……                mezi, z

Gramatika:

1. Slovo姓 má význam - příjmení, čili je podstatné jméno, ale slovo  姓 v čínštině nepůsobí jen jako podstatné jméno, občas je užíváno jako sloveso.  Např.: 你的朋友也 Novotná吗?

V této větě slovo 姓 zastává funkci slovního druhu  slovesa.

2. Radikály:

心: radikál -- srdce (vždy v dolní častí znaku)

贝: radikál -- škeble

宀: radikál -- stříška pokladu

Dialog: 

Wang: 你好。我是 Wáng Fang .

Jana  : 你好。我是 Jana Veselá。您贵姓?

Wang: 我姓 Wáng。Veselá 是你的姓吗?

Jana  : 是的。我姓 Veselá。

Wang: 我的朋友, Katka是我的好朋友. 

Jana  : 是吗? 她姓 Novotná吗?

Wang: 不。我的朋友 Katka姓 Fialová。

 

 

  9. Lekce       第九课            

 

Slovíčka:

叫          jiào                            jmenovat se, volat 

什么      shén me                     co

名          míng                          (jméno)

字          zì                               znak (čínské písmo)

名字      míng zì                       jméno

这          zhè                             ten(to), to(to), ta(to)

那          nà                               tamten, tamto, tamta

Přidaná slova:

这么                                         takhle, takže 

那么                                         takže

Gramatika:       

1. Je-li položena otázka, zní takto: 您贵姓?Musí se napřed odpovědět příjmením, následně se může, ale nemusí, dodat celé jméno.

2. Pokud otázka je vyslovena takto: 你叫什么名字? Odpovídá se celým jménem.

3. Bylo-li za slovem什么 podstatné jméno, slovo 什么 se překládá ve významu „ Jaký“ !! 

4. Radikály:

夕: radikál -- noc

辶: radikál -- chůze (měkká)

Dialog:

Jana : 你好。您贵姓?

白月:  我姓白,我叫白月。你叫什么名字?

Jana : 我叫 Jana Veselá。

白月:  什么是你的姓?

Jana : Veselá 是我的姓。那是谁?

白月:  那是我的好朋友 Wang Fang。那么,你是 Martin          

   的女朋友吗?

Jana: 是, 我是 Martin的女友。

 

 

10. Lekce          第十课                

  

 Znaky a slovíčka:

                 zài                       v, na, nacházet se

                nǎ                       který

                 ér                        ne samostatně

在哪儿         zài nǎr                 kde

在谁那儿     zài shéi nàr          u koho

                 zhù                      bydlet

                 qū                       obvod, čtvrť

            chéng shì            město

中心         shì zhōng xīn      centrum města

布拉格         bù lā gé               Praha

布尔诺         bù ěr nuò             Brno

 

Gramatika:

1. Správné použití slova在:

a) Ve standardním  slovosledu, příslovečné určení místa  je umístěno za podmětem.  V   případě   zdůrazňování tohoto slovního spojení se příslovečné určení místa používá před čárkou na začátku věty.

b) Je-li v záporné větě příslovečné určení místa, zápor se používá před slovem 在.

c) Toto slovo má další použití jako být v či být na, tedy

 

nacházet se, to znamená, že už nesmí použít sloveso是。

2. Radikály:

 匚: radikál – tří-rámcový

 

Dialog:

A: 你是哪儿的人?

A: 我是布拉格人。

A: 你在哪儿住?

B: 我在布拉格四区住。

A: 你一个人住吗?

B: 不,我在朋友那儿住。

A: 布拉格四区是市中心吗?

B: 不, 布拉格二区是市中心。你在哪个城市住?

A: 我也在布拉格住。

 

 

                      11. Lekce  第十一课           

 

Znaky a slovíčka:

          duō                            mnoho

          shǎo                           málo

多少      duō shǎo                    kolik

          hěn                            hodně (stupeň, ne množ.)

很多      hěn duō                     mnoho (před významovým slovesem)

很少      hěn shǎo                    málokdy,  málo

          hái                             ještě

还有                                        ještě, a navíc

还是      hái shì                        nebo (viz. gramatika)

是      dàn shì                       ale

 

Gramatika:

1. Rozdíl v použití mezi slovem 几 a slovem多少:

a) Za slovem 几 vždy musí  být  NUMERATIV. Za slovem 多少 nemusí být NUMERATIV, ale může tam být.

b) Slovo 几 se používá pro menší počet, často do 10ti. Slovo多少 se spíše používá pro větší nebo velký počet.

2. Slovo MNOHO se používá za slovesem ve spojení se znakem 很, čili很多.  Např. 我有很多朋友. 

3. Použití slova还是:

a) Slovo 还是 ve větě jednak tvoří tázací větu, jednak tvoří druhý stupeň. Tedy se slovní tvar v čínštině nemění, pouze se v češtině překládá do druhého stupně.  b) Bylo-li slovo还是 na začátku věty, 还是 bývá ve  významu stále, přesto, raději!

 

Dialog:

A: 请问,你有几个好朋友?

B: 我有三个好朋友,但是有很多朋友。

A: 你的朋友都在布拉格住吗?

B: 不,他们不都在布拉格住。他们中有的在布拉格

     住,有的在Kladno住,还有的在Mochov住。

A: 你的在布拉格住的还是在Kladno和在Mochov住

     的朋友多?

B: 我的在布拉格住的朋友多,在Mochov住的朋友

     不那么多。在Kladno住的朋友只有一个。

 

 

                    12. Lekce 第十二课

 

Znaky a slovíčka:

谢          xiè                             děkovat

大          dà                              velký

中          zhōng                        střed, střední

小          xiǎo                           malý

每          měi                            každý

和          hé                              a, s

两          liǎng                          dva, dvě

呢          ne                              pomocné slovo

 

Gramatika: 

1. Kdy a kde se užívá numerativ?

Při učení se čínštině si člověk musí chtě nechtě zvyknout na NUMERATIVY. Správné použití numerativů je stejně důležité jako správné použití pádů či časování v češtině!

Používá se:

1. za tázacím slovem几 , za číslovkami 

2. za tázacím slovem哪, za ukazovacím slovem 这, 那 3. za slovem每       

2. Spojka či předložka和 se  používá jen pro případ, kdy je víc než jeden podmět nebo předmět. Nesmí být mezi větami, jak tomu bývá v češtině!!!

3. Slovo 二 se používá při počítání čísel.

Např. 1,2......102 .

Slovo 两 se používá tehdy, když chcete říci dva/dvě něčeho. Za slovem 两 se vždy používá numerativ.

4. Použití slova呢:

1)Umístění na konci věty, tvoří řečnickou otázku. 2)Umístění na konci věty, tvoří přítomný průběhový čas.

 

Dialog:

A: 你好。请问,你是哪儿的人?

B: 你好。我是Zhouzhaung人。

A: 请问,Zhouzhuang 是大城市还是小城市?

B: Zhouzhuang是一个很小的城市。

A: 你的每个朋友都是Zhouzhuang人吗?

B: 不,我的很多朋友是大城市人。

A: 谢谢。

 

 

13. Lekce   第十三课

 

Znaky a slovíčka:

家                 jiā                       domov, rodina

家人             jiā rén                 rodina (členové rodiny)

丈夫             zhàng fu             manžel

夫人             fū rén                  paní

妻                 qī                        ne samostatně

夫妻             fū qī                    manželé

子                 zǐ                        ne samostatně

妻子             qī zǐ                    manželka

孩子             hái zi                  dítě, děti

儿子             ér zi                    syn

女儿             nǚ ér                   dcera

 

Gramatika:

1. Správné použití slova 家 a 家人:

a) 我们家在布拉格住。Naše rodina bydlí v Praze.

V této větě rodina označuje členy rodiny včetně bytu.

b) 我和家人都姓Novák.

Já a moje rodina máme příjmení Novák.

V této větě rodina označuje jen členy rodiny.

2. Slovo 夫人se dá použít jako oslovení, také jako slovo manželku. Např. 你认识Nováková夫人吗?

                                     这是我的夫人白月

 

Dialog:

A: 你好,你一个人住吗?

B: 你好,我不一个人住,但是我们家只有我和我丈

     夫两个人。你有妻子和孩子吗?

A: 是的。我和妻子有一个儿子和一个女儿。

B: 你们的儿子大还是女儿大?

A: 我们的儿子大。

 

 

14. Lekce  第十四课 

 

Znaky a slovíčka:

大家             dà jiā                           všichni 

大家好         dà jiā hǎo                    dobrý den všichni!

大夫             dài fu                          lékař/ka

男人/的        nán rén/de                  muž, mužský

男朋友         nán péng you             přítel

男孩儿/子    nán hái er/zi                kluk, chlapec

女孩儿/子    nǚ hái er/zi                  dívka, děvče

口                 kǒu                             ústa/numerativ

岁                 suì                              věk

岁数             suì shù                        věk

大多数         dà duō shù                  většina 

 

Přidaná slova:

田                 tián                     pole

力                 lì                         síla

 

Gramatika: 

1. Jak přeložit věty typu:

Něco je nějaké, někdo je nějaký?

Např.: Tvoje příjmení je známé. 

a) 你的姓是有名的姓。         

Sloveso být + přídavné jméno s 的 + předmět

b) 你的姓 很有名。    

Místo slovesa是 je použito slovo很, přídavné jméno bez znaku的, ve větě nesmí být předmět.

2. Slovo 口 se jako numerativ používá jen v otázce typu:  Kolik členů je v (něčí) rodině?  A v její odpovědi.

3. Jak se ptát na věk:

-- 你几岁?Kolik je ti let?     

Ptát se na věk malého dítěte do 12 let.

-- 你/您多大?Kolik je ti/vám let?

Ptát se na věk mladého člověka nebo v neformální situaci.

-- 您多大岁数?Kolik je vám let?

Velmi zdvořilý způsob se ptát na věk starého člověka.

 

Dialog:

A: 你好,你们家有几口人?

B: 你好,我们家有三口人。

A: 都有谁?

B: 有我妻子,女儿和我。

A: 你们的女儿多大?/你们的女儿几岁?

B: 我们的女儿七岁。

 

 

15. Lekce  第十五课

 

Znaky a slovíčka:

父母             fù mǔ                         rodiče

亲                qīn                             pokrevní, biologický       

blízký 

父亲             fù qīn                         otec  

母亲             mǔ qīn                       matka

爸爸             bà ba                         táta

妈妈             mā ma                       máma

哥哥             gē ge                         starší bratr

姐姐             jiě jie                          starší sestra

小姐             xiǎo jiě                       slečna

弟弟             dì di                           mladší bratr

妹妹             mèi mei                     mladší sestra

兄弟姐妹     xīong dì jiě mèi          sourozenci

谢谢             xiè xie                       děkuji/děkovat

呢                ne  

Pomocné slovo, bývá na konci věty:                        

1) …..,你呢?     A co Ty?

2) Řečnická otázka.

3) Dělá přítomný průběhový čas.

 

Dialog:     

A: 你好, 你有兄弟姐妹吗?

B: 是的. 我有一个姐姐和一个妹妹.

A: 你的父母都好吗?

B: 谢谢. 他们还都很好.

A: 你的父母多大岁数?

B: 我爸爸82岁, 妈妈81岁. 你的父母呢? 还都在吗?

A: 我妈妈79岁,爸爸不在了(le).

 

 

16. Lekce  第十六课

 

Znaky a slovíčka:

学          xué                      učit se, studovat

学习      xué xí                  učit se, studovat

学校      xué xiào              škola

小学      xiǎo xué              základní škola

中学      zhōng xué           střední škola

大学      dà xué                 vysoká škola

上学      shàng xué            chodit do školy

上小学  shàng xiǎo xué           chodit do zák

上中学  shàng zhōng xué        chodit na střední

上大学  shàng dà xué              chodit na vysokou

马上      mǎ shàng                    hned

学生      xué shēng                   žák, student

小学生  xiǎo xué/shēng            žák

中学生  zhōng xué/shēng         středoškolák 

大学生  dà xué/shēng               vysokoškolák                

生日      shēng rì                       narozeniny

同学      tóng xué                      spolužák 

同岁      tóng suì                       stejně staří (ročníkem)

 

Gramatika:

1. Jaký je rozdíl mezi slovy 学 a 学习?

Za slovem学 musí následovat předmět, a za slovem学 习 se může, ale nemusí, použít předmět. Např.:

1) 我在大学学外语.

2) 我在这儿学习呢。

2. Použití slova同岁:

Slovo 同岁 má slovní tvar přídavného slova, proto jeho použití je ve větě Jsme stejně staří trochu jiné než česká věta. To znamená, ve větě se nepoužívá sloveso 是。

Např.   我们同岁。Jsme stejně staří.

 

Dialog:

A: 请问, 你的两个孩子都上学吗?

B: 我的大儿子上小学. 小儿子六岁, 但是九月也马上

    上小学。

A: 小儿子也上哥哥上的小学吗?

B: 是的。这个学校在我们住的小区。你有孩子吗?

A: 我只有一个女儿,她和你的小儿子同岁。

 

 

17. Lekce  第十七课

 

Znaky a slovíčka:

年          nián                     rok

年级      nián jí                  ročník (ve škole )

…星级的                         …hvězdičkový (hotel)

班          bān                      třída (ve škole)

...班       …bān                  kurs něčeho

上班                                  chodit do práce

下班                                   končit práci

一起      yī qǐ                      spolu

课          kè                        lekce, hodina

上课      shàng kè              začít/mít hodinu

下          xià                       dolů

一下儿  yí xià er                dok. vid, na moment

下课      xià kè                   končit hodinu 

几门课?                           Kolik předmětů?

些          xiē                       pomocné slovo

哪些?                              kteří, která, které....... 

这些/那些                         tito, tato, tyto/tamti.....

有些                                 nějací, nějaká, nějaké

 

Gramatika:

1. Znak上často ve složení s slovy podstatného jména

 

tvoří složené sloveso. Znak 上 v tom případě má význam chodit nebo docházet. Např. 上学, 上班, 上课,

上…几年级?上…几门课?

2. Použití slova 些:

Znak些 je pomocné slovo, které tvoří množné číslo.  Jeho umístění je za tázacím slovem 哪些, ukazovacími  zájmeny 这些, 那些.

Slovo 一些 znamená: nějací, nějaké........ někteří, některé........

 

Dialog:

A: 请问,你是大学生还是上班?

B: 我是Nóng yè大学四年级的学生.

A: 在Nóng 大有几门课?

B: 我们四年级的学生上五门课。

A: 你的每个同学都只上五门课吗?

B: 不,有些同学只上四门课,有的上六门课。

 

 

18. Lekce  第十八课

 

Znaky a slovíčka:

国家             guó jiā                       stát, země

中国/人        zhōng guó/rén            Čína/Číňan 

中国话         zhōng guó huà           čínský jazyk

汉语             hàn yǔ                        číština

汉字             hàn zì                         čínské písmo

捷克             jié kè                          Česká republika

捷克人         jié kè rén                    Čech

捷语             jié yǔ                          český jazyk

外国             wài guó                      cizina, zahraničí

外国人        wài guó rén                 cizinec

外语             wài yǔ                        cizí jazyk

种                 zhǒng                        druh

说                 shuō                           mluvit, říci, povídat

说好             shuō hǎo                    domluvit se

小说             xiǎo shuō                   beletrie

话                 huà                            řeč

说话             shuō huà                    mluvit

话多的         huà duō de                 upovídaný

 

Gramatika:

1. Rozdíl v použití mezi slovy说 a 说话:

a) Za slovem 说 (mluvit) musí být v nepřímé větě

(říci/povídat) předmět nebo čárka.

b) Za slovem说话 může, ale nemusí, být předmět.

2.Vedlejší věta přívlastková:

Na první pohled je tento typ vět těžký. Opak je pravdou. V podstatě jsou jen dva druhy vět přívlastkových:

a) Přívlastek pro podmět:

Např.: Ten člověk, který zrovna mluví s mojí manželkou, je učitel našeho syna. 

!! Z části, která je podtržená, vytvoříme přívlastek se slovem 的(odpovídá to slovu který) pro slovo člověk. 现在和我妻子说话的那个人是我们的儿子的老师。                  

b) Přívlastek pro předmět:

Např.: Neznám učitele, který učí mého bratra česky.  !! Tentokrát z podtržené části uděláme přívlastek se slovem的 pro slovo učitel. 我不认识教我弟弟捷语的老师。

 

Dialog:

A: 你好,你是哪国人?

B: 你好,我是中国人。我在Chá lǐ大学学习。

A: 你在Chá lǐ大学学习什么?

B: 我在Chá lǐ大学学习外语。

A: 那么,你学习几种外语?

B: 我学习两种外语。Ying语和Fa语。但是我也说

     De语和不多的汉语。

 

 

19. Lekce  第十九课

 

Znaky a slovíčka:

想                 xiǎng                   chtít, myslet, stýskat se

会                 huì                      umět, schůze

会话             huì huà                konverzace    

一会儿         yī hùr                   chvíle

让                 ràng                    dovolit, aby …..

请让一让                                  s dovolením, prosím

常                 cháng                  často

常常             cháng cháng        často, obvykle

爱                 ài                         láska, milovat

爱人             ài rén                   choť

爱好             ài hào                  záliba, koníček

看                 kàn/kān               dívat se/hlídat

看见             kàn jiàn                vidět

好看(的)      hǎo kàn (de)         hezký

看(朋友)      kàn péng you        navštívit

书                 shū                       kniha

看书             kàn shū                číst  

 

Gramatika:

1. 爱 + sloveso --> rád/a........dělat (i jiná slovesa)

2. Slovo často常/常常 se dá použít ve významu obvykle, běžně.

3. Vyskytuje-li se v záporné větě slovo常, zápor nebude před přísudkem, ale před slovem 常. Např.: Nemluvím často čínsky.   我不常说汉语。

4. Použití slova 看书:

I když je toto slovo přeloženo ve významu číst, nesmíme ho použít bez přemýšlení všude jako v češtině.  Byla-li uvedena konkrétní četba, musí se použít místo  书 konkrétní slovo pro danou četbu. Např.: 看报纸,看小说 ........

5. Slovo 会 nemá jen význam umět či schůze. Jeho třetí použití je vyjádření budoucího času.

 

Text:

A:请问,你会说外语吗?

B: 是的。我会说三种外语。英语,德语和汉语。

A: 是吗? 我也学习汉语, 但是还不会说很好的汉语。

B: 我的汉语也不那么好,  但是我常常和中国人说汉

     语。

A: 你在哪儿学的汉语?

B: 我在大学学的汉语。看书是你的爱好吗?

A: 不但我爱看书,我们家的人都爱看书。

 

 

20. Lekce  第二十课

 

Znaky a slovíčka:

文                 wén                     ne samostatně ( text )

中文(的)      zhōng wén (de)   čínský (psaní v čínštině) 

文学(的)      wén xué (de)       literatura (literární)

文化             wén huà              kultura

读                 dú                       číst nahlas

课文             kè wén                text (v učebnici)

上课             shàng kè             chodit na výuku

下课             xià kè                   končit hodinu

本                 běn                      numerativ 

报                 bào                      noviny

纸                 zhǐ                        papír

张                 zhāng                  numerativ

杂志             zá zhì                   časopis

 

Gramatika:

1.Slovosled v čínštině:

Podmět + p.u.č. + příslovce + předložková vazba + přísudek + předmět + p.u.č.

                (kdy)       (také)                  (s kým)                                   (jak dlouho)

                                Jen/nejen             čím

                                 ještě                    kde

                                                             odkud

                                                             kam 

2. Správně použít slovní spojení:

说汉 -- mluvit čínsky

看中文书 – číst knihu v čínštině

3. Numenrativy:

本: Pro knihy, slovníky, časopisy, učebnice, atlasy,

张: Pro tenké věcí s větší plochou. Např. noviny, vstupenky, jízdenky, mapy, postele, stoly

 

Dialog:

A:你在大学学习什么?

B:我在大学学习捷克文学。

A:你爱看什么书?小说还是杂志?

B:我都爱看。但是我常看小说。

A:你爱看捷文的还是外文的小说?

B: 我只看捷文的小说和杂志。

A:你爱看谁(写的)书?

B:我爱看Kun de la写的书。

 

 

21. Lekce  第二十一课

 

Znaky a slovíčka:

做                 zuò                      dělat

工作             gōng zuò             práce, pracovat

工作日         gōng zuò rì          pracovní dny

作家             zuò jiā                 spisovatel/ka

对                 duì                      správný, být jaký na     

对不起         duì bù qǐ              promiň/te

来                lái                        (při)jít sem

去                qù                        jít (tam)

坐                 zuò                      sedět    

坐下             zuò                      sednout si

车                 chē                      vůz

坐什么车     zuò shénme chē   čím (jet) 

上/下车        shàng/xià chē       nastupovat/vystupovat

开                 kāi                        otevřít

开车             kāi chē                  řídit ( vůz )

开会             kāi huì                   mít schůzi

开心(地)      kāi xīn                    radostně

 

Gramatika:

Za slovesy 来 a 去 se nesmí být žádná předložka!!

 

Přidaná slova:

亚洲/人        yà zhōu/rén                Asie/Asiat

欧洲/人        ōu zhōu/rén                Evropa/Evropan

电车             diàn chē                     tramvaj

地铁             dì tiě                          metro

火车             huǒ chē                      vlak

公共汽车     gōng gòng qì chē       autobus

 

Dialog:

A:你好,请问,你上大学还是工作?

B:你好,我是三年级的大学生,但是我也工作。

A:你坐车还是开车去上大学,去上班?

B:我坐车去,我还不会开车。

A:你坐地铁,电车还是坐公共汽车?

B:我坐电车去大学上课,坐地铁去上班。

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Chineseclass Školská 15 Praha 1 Skype: songfengman
Tel. +420 607 575 299
https://www.facebook.com/Chineseclass-272802466254457/?ref=aymt_homepage_panel
songova@email.cz