鸡年到了!让我们一起迎接它的到来吧!

我们一起迎猴年!!!

Proč se jmenuje 除夕夜?

Noc 30.12. podle lunárního kaledáře je zvaná Chu Xi (除夕夜). Podle staré pověstí, kdysi dávnou byl jeden velmi krutý monster, který se jmenoval Chu xi. Na konci každého roku vycházel z temnoty, aby lidem ubližoval. Později lidé zjistili, že Chu Xi se bojí rámusů a červené barvy, proto každá rodina začala nalepovat na dveře dvojverší napsané na červeném papíře a zapalovali petardy a rachejtle, aby vyháněli zlého Chu xi pro celoroční klid v dalším roce. Tento zvyk zůstalo doteď a je jeden z mnoha v čínské tradci.   

 

羊年快乐!

书法 Čínská kaligrafie

Yan Zhen-qing (彦真卿) - Jeden za čtyř nejlepších kaligrafů stylu Kai (楷):

Narodil se (r.709 -- 23.8.784) v dnešním městě Xi Anu (西安), ale pocházel z města Lin Yi (临沂) provincie Shan Dong (山东), z rodiny známých učenců. Ve třech letech mu zemřel otec. Vychovala ho sama matka. V svých 25 letech úspěšně skládal státní zkoušku jako jeden z nejlepších a stál se učencem. Postupně pracoval na různých místech jako vysoce postavený úředník.  

Od dětství se učil kaligrafie. Když matka neměla peníze na tuš, tak psal vodou na zeď. Setkal se s mnohými významnými kaligrafy a učil se od nich, pečlivě studoval jejich znaky, diskutoval s nimi o kaligrafii. Díky své píli, vnímavosti a inteligenci vytvořil jedinečný styl YAN (彦体). Je uznávaný jako jediný, koho by se dalo porovnat se Mudrcem kaligrafie Wang Xi-zhi (王羲之)。

Park Yan Zhen-qing v Lin Yi (临沂)    
                                  
Muzeum Yan Zhen-qing
                                                            

Vzorové znaky stylu Liu (柳)

Nejlepší kaligraf za dynastie Tang - Ou Yang-xun (欧阳询)

Ou Yang-xun (欧阳询,557- 641) pocházel z dnešního města Chang Sha (长沙) v provincii Hu Nan(湖南). Byl známý čínský kaligraf z dynastie Tang(唐). Vzhledem k tomu, že jeho syn (Ou Yang-tong 欧阳通) byl také známý kaligraf, proto ho nazývali „Velký Ou“ . Ou Yang-xun dobře ovládal různé kaligrafické styly, zejména jeho znaky ve stylu Kai(楷书) jsou dokonalé po všech stránkách. Projevuje se to jak u provedení každého tahu, tak konstrukce znaků a celku každého díla. Proto byl považován za „ Nejlepšího kaligrafa stylu Kai Dynastie Tang“.

 

Největší kaligraf Číny - Wang Xi-zhi (王羲之)

Když si lidé povídají o kaligrafii, není možné, aby nevěděli o významném kaligrafovi Wang Xi-zhiovi (王羲之, (303-361)). Je přezdíván Mudrc kaligrafie - Shu sheng (书圣).

Wang Xi-zhi žil za doby Dong jin (东晋), pocházel z místa Lang ya (琅琊), dnešní provincie Shan Dong (山东). Narodil se do vysoce postavené rodiny. V dospělostí zastával funkci generála. Proto se mu říkalo " Generála armády po pravici".

V dětství se učil kaligrafii u známých kaligrafů té doby. Základy kaligrafie dostal od známé kaligrafky Madam Wei (卫夫人). V mladí procestoval celou Čínu. Nasbíral krásné prvky od děl jiných kaligrafů a zakomponoval je do své kaligrafie, vytvořil jedinečný kaligrafický styl. Jeho Cao shu (草书) je ovlivněn kaligrafem Zhang Zhi (张芝) a v jeho dílech Kai shu (楷书) se dá najít něco od kaligrafa Zhong Yao (钟繇 ).

 

Čtyři nejznámější kaligrafové stylu KaiTi (楷体)

Liu Gong-quan / 柳公权(公元778年-公元865年) 

柳公權書法
 

Ou Yang Xun / 欧阳询(557一641年)

歐體
 

Yan Zhen-qing / 顏真卿(709--785)

顏真卿《東方朔像讚》
 

Zhao Meng-zhao / 趙孟頫(1254—1322)

趙孟頫書法作品

Způsob držení štětce

 

5. 草书 (Caoshu) je styl, který se píše velmi plynule. Konstrukce znaků je stručná a jiná než u jiných stylů, proto je nejméně rozpoznatelný. Avšak díky těmto vlastnostem je nejtěžší styl ze všech. O tom stylu se říká " Znaky jsou dopsané, ale atmosféra nekoncí. Štětec se zastaví, ale dynamika znaků se nezastaví." Caoshu je z pětí stylů ten nejabstraktnější. 

4. 行书 (Xingshu) je styl, který je něco mezi stylem Kaishu (楷书) a stylem Caoshu (草书). Není tak hranatý jako Lishu (隶书), ani není tak kulatý jako Zhuanshu (篆书). Jednoduše řečeno, je to pozmeněná varianta stylu Kaishu (楷书)。Vzhledem k tomu, že se tento styl dá velmi rychle a hladce psát jako rychlé chození, proto dostal název Xingshu (行书: Znak 行 má v čínštině význam jít/chodit). Díky své příznivé vlastnosti pro rychlé psání, tento styl byl velmi rozšiřený mezi lidmi i dnes je oblíbený styl pro zájemce kaligrafie.

3. 楷书 (Kaishu) je na základě stylu Li vylepšený styl za dynastie Han. Dnes lidé tomu nazývají hůlkovým písmem - Zhengkai. Oblíbili si ho kvůli jednoduchému psání lidé za dynastie Han a rozšířil se tento styl i mezi obyčejnými lidmi. Za dynastie Tang styl Kai zažil jeho historický vrhol slávy. Tangový slavný kaligraf Yan Zhen-qing si vytvořil jedinečný kaligrafisky styl "Yan". Dodnes ovlivňuje mnoho kaligrafů a lidí, kteří se učí kaligrafii.

2. 隶书 (Lishu) vznikl proto, aby se zrychlila čím dál složitější práce úředníků. Dozorce věznice Cheng Miao z dynastie Qin vynalezil tento styl psání znaků, změnil konstrukci stylu Zhuan. Nový styl psání vyžaduje a zdůrazňuje, aby vodorovné tahy byly vodorovné a svislé byly svislé a všechny tahy se drží pevně k sobě.

1、篆书 ( Zhuan shu): Styl Zhuanshu je první způsob psání kaligrafie. Jeho poznávací vlastnosti jsou: kromě svislých tahů, jsou všechny tahy nerovné a znaky jsou zakulacené a nemá žádné ostré rohy. Tento styl se dělí ještě na Da Zhuan a Xiao Zhuan, tedy Velký Zhuan a Malý Zhuan. 

 

Seznam klasických knih Číny:

1. The First Myth / Granting Titles to Gods - 封神榜

2. Fairy Ghost Vixen - 聊斋志异

3. Romance of the Three Kingdoms - 三国演义

4. A Dream of Red Mansions - 红楼梦

5. Journey to the West/ A Monkey's Story - 西游记

6. The water Margin/One hundred a eight men - 水浒传

 

 
 

马年快乐 

 Přeji všem studentům hodně zdraví, štěstí a spokojeností, také pevné odhodlání pro studium čínštiny do nového roku Koně.

 

 
 

中秋节

Číňané, ale i ostatní Asiaté, po celém světě slaví Svátek středu podzimu také zvaný Svátek měsíce. Jde o velmi oblíbenou událost a jeden z hlavních lidových svátků roku, který připadá vždy na 15. den 8. lunárního měsíce. Letos (2013) je to 19. září. Měsíc bude v úplňku, blízko zemi a bude velmi jasný. V tento významný den se rodiny a přátelé schází, aby si užívali vzájemné přítomnosti a společně pojedli. Typickým pokrmem tohoto času jsou měsíční koláčky, ale pojídají se i další kulaté potraviny.

Svátek vychází z lunárního kalendáře a jeho tradice sahá několik tisíciletí nazpět. Od pradávných dob měl pro Číňany měsíc hluboký význam. Nevázal se na něj jen kalendář, ale i zemědělské práce a celý způsob života. Proto je Svátek středu podzimu oslavou celistvosti, hojnosti a sjednocení rodiny. Mnozí se domnívají, že původ svátku je svázán s časem sklizně, s dožínkami.

Ve staré čínské kultuře byl měsíc opředen mnoha tajemstvími a byl předmětem mnoha mýtů i poezie. Podle tradice Číňané stojí za chladné, svěží podzimní noci na kopci anebo jednoduše otevřou okna, aby mohli pozorovat zářivý úplněk, žasnout nad jeho krásou a posílat modlitby a přání k bohyni měsíce. Měsíci se dávala různá jména v závislosti na jeho stádiu a úplnosti. Nazývá se stříbrný nebo jadeitový srp, jadeitový oblouk nebo obloukový měsíc, zlaté kolo, stříbrný talíř a také jadeitové zrcadlo, podle toho, v jaké fázi se nachází. 

                

 

Legenda o Čchang Er

Mnoho známých legend o měsíci se dědí, včetně té o Wu Kangovi, který pokácel strom skořicovníku nebo několik verzí legend o Čchang Er (nebo také Čchang-e).

 

Dle jedné z verzí byla Čchang Er vykázána na měsíc. Čchang Er byla nádhernou ženou Chou I, lukostřelce u císařského dvora. Podle legendy bylo v prehistorických dobách na nebi deset sluncí, jejichž žár dělal lidem život na zemi velmi nesnadným. Chou I, který byl vynikající lučištník, devět z deseti sluncí sestřelil, a za to ho bohyně odměnila kouzelným elixírem nesmrtelnosti. Chou I dal lektvar Čchang Er, aby jej opatrovala. Ta ho ale vypila, a bohyně ji potrestala tím, že ji vyhostila na měsíc. Říká se, že měsíc byl krásou té ženy obohacen a od té doby se Čínané každý podzim shromažďují, aby obdivovali měsíc a jedli měsíční koláče na památku Čchang Er.

                                                                 

 

端午节

    Svátek dračích člunů se slaví 5. dne 5. lunárního měsíce. Vedle Jarních svátků a Svátku středu podzimu patří Svátek dračích člunů - který se v čínštině nazývá Duanwujie - mezi nejdůležitější tři čínské svátky. Letos to vychází na 12.6.2013 evropského kalendáře.
    O vzniku Svátku dračích člunů se šířilo v Číně mnoho příběhů. Z nich nejpopularnější je ten, že tento svátek je nerozlučně spjat s velkým čínským vlasteneckým basníkem Qu Yuanem.

    Žil ve státě Chu přibližně ve 3. stol. př. n. 1. Po obsazení státu cizími nepřátelskými vojsky přivázal ke své hrudi kámen a skokem do řeky Mi-luo ukončil svůj život. Svou sebevraždou chtěl varovat panovníka před zkorumpovanými rádci a nepřáteli země. Svůj život dobrovolně ukončil právě 5. dne 5. lunárního měsíce.

    Pozdější hledání Qu Yuanova těla se stalo základem každoročního festivalu, kdy si lidé uctíli jeho památku a vzpomínali na jeho velkou vznešenou vlastnost. V tento den lidé házeli do vody bambusové trubky naplněné lepkavou rýží jako oběti za zemřelého hrdinu.

    S postupem časů se tyto trubky změnily v nynější rýžové knedlíčky, které se čínsky nazývají zong-zi. Jednou z důležitých aktivit Svátku dračích člunů se stalo pojídání rýžových knedlíčků zong-zi. Je to ochucená lepkavá rýže zabalená do listů rákosu nebo bambusu v podobě trojhránku, připravovaná v páře.

    Před příchodem Svátku dračích člunů čínské rodiny často samy dělaly rýžové knedlíčky a braly je sebou jako dárky při návštěvě příbuzných či přátel. V den Svátku dračích člunů lidé v různých koutech země mají zvyk pojídat rýžové knedličky zong-zi i solena kachní vejce, mj. popíjet alkohol s léčivými bylinami. Navíc v tento den mnoho rodin vyvěšuje nad dveře pelyněk, jednak jako dekoraci, jednak jako ochranu proti hmyzu a nemocem. Rovněž na oblečení dětí se připíná speciální amulet s medicínou nebo zvláštními bylinkami a voňavými látkami. Tento speciální váček se čínsky nazývá xiangbao. Matky obuly dětem bačkůrky v tygřím tvaru. Věří se, že zvířecí symbolika na dětských oděvech měla nositele chránit před působením zlých duchů.
    V povodí středního a dolního toku řeky Jang-c´na jihu Číny závody dračích člunů jsou nejpůsobivějším a zároveň nejzajímavějším aspektem Svátku dračích člunů. Tato tradice je také spjata s uctěním památky velkého básníka Qu Yuana. Říkalo se, že poté, co Qu Yuan skokem do řeky ukončil svůj život, mnoho lidí naskákalo do lodí a dalo se hledat jeho tělo v řece. Po mnoha letech to vedlo k závodům dračích člunů. Závody dračích člunů jsou každý rok velkolepou slavností.

    V tento den na vodních plochách soutěží oddíly veslařů na štíhlých člunech s příděmi zdobenými krásnými dračími hlavami. Na některých místech Číny se těchto závodů zúčastní 50 až 60 člunů. Ozývá se jásot diváků a zvuk bubnů i gongů, když vrcholí oslavy Svátku dračích člunů.

 

 

清明:

Svátek Qingming (Čching ming) je svátek duší předků. V křesťanském kalendáři připadá na 5.dubna. Jde o jediný čínský svátek, jehož datum je stanoveno podle slunečního kalendáře. Někdy je tento svátek také nazýván Chan ś ťie - svátek studeného jídla, mnoho Číňanů v tento den jí pouze studené pokrmy.

Qingming má tradici více než 2500 let. Jeho původ je připsán císaři Tang Xuanzongovi. Bohatí občané v tehdejší Číně údajně rádi pořádali příliš mnoho extravagantní a drahé obřady na počest svých předků. Císař Xuanzong, se snažil omezit tomuto vyhazování peněz. Prohlásil proto, že uctívat hroby předků mohou lidé formálně jen na Qingming. Dodržování Qingming si našlo pevné místo v čínské kultuře a pokračuje od staré Číny až doteď, kdy na tento den připadá Státní svátek.

Je to den, kdy lidé navštěvují hroby a hřbitovy svých předků. U nás podobný listopadovým dušičkám. Tradičně se na hrob nosil celý kohout. Dnes se už od této tradice ustupuje. Lidé zametají hroby, chodí se modlit před buddhistické chrámy, nabízejí ovoce a jídlo, zapalují vonné papíry, tyčinky a nebo papírové dárky, které by rádi věnovali svým předkům. Před dveře svých domů si dávají vrbové větve, protože ty pomáhají odehnat zlého ducha, který putuje na Qingming.

V dnešní době se v tento den jezdí hlavně na rodinné výlety, pouští se draci ve tvarech zvířat nebo postav z čínské opery.


春节

Čínský nový rok bývá označován jako Svátky jara (Spring festival, čínsky 春节, v pinyinu Chunjie), zejména lidé žijící mimo Čínu jej nazývají Lunárním novým rokem.

Oslavy Svátků jara se neomezují pouze na již tak rozlehlou Čínu, ale slaví se také v sousedních zemích, kde má čínská menšina značné zastoupení.

Čínský rok je svátkem pohyblivým, datuje se k novu prvnního lunárního měsíce. Přesné datum může nastat v rozmezí mezi 21.1. a 21.2.. Každý rok "kraluje" jiné zvíře. Letošní rok je rokem vodního hada.

春节 jde především o příležitost, aby byla celá rodina pohromadě. Mnohdy se stává, že právě Jarní festival je jedinou možností v roce, aby se příbuzní sešli.

            
 
 
 

 

元宵节

Kažký rok na 15. prvního měsíce na lunárním kalendáři, nedlouho po Jarním svátku přichází Festival Noci úplňku.

15. ledna dle lunárního kalendáře je první noc úplňku v každém roce, je také noc, kdy se jaro vrací. Lidé slaví příchod jara a všechno, co s ním přichází. Ve starověku slovo noc se říkalo XIAO, proto lidé nazvali tomu svátku Festivalem Noci úplňku.

Podle čínské lidové tradice, v této noci lidé vyvěsí nespočet luceren na oslavu prvního úplňku, rodina i přátelé se schází a společně pochutnává sváteční pokrmy zvané YUAN XIAO 元宵nebo-li TANG YUAN汤圆, luští hádanky ......

 

Kontakt

Chineseclass Školská 15 Praha 1 Skype: songfengman
Tel. +420 607 575 299
https://www.facebook.com/Chineseclass-272802466254457/?ref=aymt_homepage_panel
songova@email.cz